18. září 2014

50 (ne)vtipných (ale divných) otázek

Krásný den, moji milí.
Venku svítí sluníčko a já sedím doma. Aspoň sepíšu tenhle tag, protože se mi, upřímně, docela zalíbil. Otázky jsou totiž dost svérázné. Dnes to bude bez obrázků, žádné inteligentní, které by se hodily, nemám.
Jdeme na to?


1. Spíš s otevřenými nebo zavřenými dveřmi skříně?

Většinou se zavřenými. A zamčenými. Náš malý, milý králíček je totiž umí otevřít a velmi rád si hrabe v mých svetrech...
(A samozřejmě ve skříni bydlí bubák a jsem raději, když se na mě ve spánku nekouká...)


2. Bereš si šampony a kondicionéry z hotelových koupelen?

Ne. Ale někdy si beru taková ta maličká zabalená mýdla.


3. Spíš s prostěradlem zastrčeným nebo vystrčeným?

Zdravím vynálezce, který do prostěradla našil gumu. Pak je odpověď snadná. Ale myslím, že tahle otázka je spíš pro takové ty národy, co běžně spí jen pod prostěradlem. Jednou jsem takhle ve Francii spala pod zastrčeným přikrývacím prostěradlem. V noci se z něj postupně stalo vystrčené a už to tak zůstalo.


4. Už si někdy ukradla dopravní značku?

Ne, ale občas mám cukání ukrást dopravní kužel.


5. Ráda používáš lepíky?

Ne. Nadšeně si vždycky nějaké koupím a pak je nepoužívám.
Jediná výjimka jsou malé lepící bločky. Ale i tam si vždy na první stránku napíšu, co mám udělat, nechám ji tam, a až to splním, tak stránku vyhodím.


6. Vystřiháváš si kupóny, které nakonec nepoužiješ?

Ano. Třeba teď na Dnech Marianne jsem si nastříhala asi 30 kuponů a použila jsem jich 8. Ještě marnější je to s kupony do Dm.


7. Byla bys raději napadena medvědem nebo rojem včel?

Pokud možno, asi ani jedním. :)
Na včely jsem alergická, roztrhání medvědem taky není můj oblíbený odpolední program. I tak ale asi volím medvěda. Když už, tak ať to mám hned za sebou...


8. Máš pihy?

Jo. Na tvářích, na nose a na jedné ruce. Na druhé ne.


9. Jakou velikost má tvoje postel?

Doma 140 cm, v druhém doma 180 cm.


10. Usmíváš se na fotkách vždycky?

Většinou. Ale bez zubů, protože s vypadám jako blbec. Navíc se neumím na fotkách přirozeně zubit. No, co si budeme vykládat, já se neumím ani přirozeně usmívat. Často mám spíš takový divný úsměv sériového vraha.


11. Co tě dokáže nejvíc naštvat?

Já, já, jen já. A potom protivní lidé, kteří mají ve zvyku se pomalu motat zrovna v místech, kudy se pokouším spěchat.
Potom mě často naštve, když mi něco spadne na nohu, když se o něco praštím, nepasující kabely a nefungující věci. A neschopnost úřadů. Jinak jsem ale poměrně klidný tvor.


12. Počítáš někdy své kroky, když jdeš?

Ne. Zato mám spoustu jiných prima OCD. Třeba počítám kachličky na WC.


13. Už jsi někdy čůrala v lese?

Trávila jsem v lese mládí. Co myslíte?
Jo. Ale už jako dítě mě to velmi frustrovalo a tak jsem si vypěstovala schopnost zadržování vody, hodnou dromedára.


14. Už jsi někdy  v lese kadila?

Ne. Tak daleko jsem zase nedošla.


15. Tančíš někdy, i když okolo nehraje žádná hudba?

Celkem často. Hudba v hlavě postačí.


16. Okusuješ své tužky a propisky?

Už ne, protože pak vypadaly dost hnusně.


17. S kolika lidmi jsi tento týden spala?

Máme už čtvrtek... takže vám to stejně neřeknu. :)


18. Jakou písničku si tento týden poslouchala nejvíce?

Seven wonders.


A potom Aidu od Tří Sester. (Se svým obskurním hudebním vkusem se obecně moc nešířím...)




19. Toleruješ, když muži nosí růžovou?

Nebiju za to cizí lidi, ale nelíbí se mi to. Můj muž po takových barvách naštěstí neprahne.


20. Díváš se ještě na animáče?

Na Simpsony a na Futuramu. A doma teď jede hlavně Krteček a Finley, požární auto... :))


21. Který film máš nejméně ráda?

Asi Antikrista od Triera. Protože je to jediný film, po kterém mi opravdu nebylo moc dobře na duši. (Taky mě hodně nudil Social network, ale tam mě téma nějak minulo, tak jsem to docela čekala.)


22. Kam bys zakopala tajný poklad, kdybys nějaký měla?

Svůj tajný poklad bych zakopala na tajné místo.


23. Co piješ k večeři?

V poslední době bylinkový čaj. Jinak si často dávám rooibos. A vodu.


24. Do čeho si namáčíš kuřecí nugety?

Nejím. Ostatně moc nejím ani kuře jako takové.
Ale když jsem je kdysi měla, dali mi k nim tu sladkokyselou omáčku.


25. Jaké je tvé oblíbené jídlo?

To už jsem tu myslím několikrát psala.
Sushi, řízek s bramborovým salátem, salát s kozím sýrem... Tak přidám něco nového, a to je Kadai paneer. (A teď vám neřeknu, co to je.)


26. Jaké filmy sleduješ pořád dokola a nikdy se ti neomrzí?

Matrix (jen první), Inception, SAW (ten první a původní), Draculu (toho z roku 1992 od Coppoly), Devátá brána, From hell, Sleepy Hollow (Ano. Mám ráda Johnnyho Deppa.), všechny nové Batmany, atd. Je toho nějak hodně.


27. Poslední osoba, kterou si políbila?

Macinka. :)


28. Byla jsi někdy skautem?

Ne, ale byla jsem Mladým ochráncem přírody.


29. Dělala bys někdy striptýz nebo pózovala nahá pro časopis?

To dost záleží na ceně a ne provedení aktů. Existují i velmi hezké a jemné nahé fotky, ač je jich opravdu minimum.
Striptýz bych nedělala, protože bych se u toho nedokázala nesmát tomu, jak směšně by to vypadalo.


30. Kdy si naposledy napsala někomu ručně dopis?

To už bude určitě aspoň půl roku, ale už vlastně nevím, komu jsem psala. Ještě před pár lety jsem vyvíjela velkou dopisotvoreckou aktivitu, ovšem už nějak není čas. Kdybyste si ale někdo chtěl psát dopisy, ozvěte se, mám krásné dopisní papíry se šeříkem a leží mi v šuplíku zcela nevyužité.


31. Umíš vyměnit olej v autě?
Ne.

32. Dostala si někdy pokutu za rychlou jízdu?
Ne.

33. Došel ti někdy benzín?
 Ne.

Nemám auto. Nemám ani řidičák (hlavně proto, že nemáme žádné auto, u kterého by hrozilo, že ho budu řídit.) Minimálně to druhé ale hodlám napravit.


34. Oblíbený sandwich?

Toust s nivou, olivami a sušenými rajčaty.


35. Nejlepší snídaně?

Ta, kterou mi uvaří někdo jiný. :))
A jinak cokoliv, od ovesné kaše přes palačinky až po vaječnou omeletu, kterou jsem se nejdřív naučila dělat a až potom jsem se ji naučila jíst.


36. Kdy obvykle chodíš spát?

Nemám jeden určitý čas, ale většinou tak kolem jedenácté až půlnoci.


37. Jsi líná?

Jo. Děsně. Ale někdy mi zkrátka nezbývá, než své líné tělo zvednout a jít něco dělat.


38. Když jsi byla malá, nosila jsi kostým na Halloween?

Určitě by mě to bavilo, protože na karnevalech se mi líbilo moc. Byla jsem jednou za kočku, jednou za kuchařku a několikrát za princeznu.


39. V jakém čínském znamení jsi narozená?

Opice. (Prý to docela odpovídá...)


40. Jaké jazyky umíš?

Češtinu, Francouzštinu, Angličtinu (ačkoliv tady mám spíš naposlouchané fráze a dobrou slovní zásobu, gramatika už jde maličko mimo mě), rozumím Slovensky, navíc mám takové vcelku legrační základy Portugalštiny a Ruštiny. Mám ráda jazyky.


41. Odebíráš nějaký časopis?

Odebírala jsem Apetit, ale ani ten už mě není, co býval. Většinou aspoň kupujeme Enigmu. (Ačkoliv forma některých článků je tristní...)


42. Which are better legos or lincoln logs?

Asi legos.


43. Jsi tvrdohlavá?

Jak kdy a jak v čem. Spíš za každou cenu hájím stranu pravdy a práva.


44. Kdo je lepší? Leno nebo Letterman?

Conan O'Brien.




45. Dívala ses někdy na telenovely?

Jasně. Na Esmeraldu, Divokého anděla a ze začátku jsem sledovala i Ulici.


46. Bojíš se výšek?

Spíš hloubek pod sebou.


47. Zpíváš si v autě?

Ne. Ale někdy si zpívám, když jdu po ulici, hudba mi hraje do uší a já se neudržím.


48. Tančíš ve sprše?

Zkoušeli jste někdy tančit ve vaně při sprchování?
Nezkoušejte to.


49. Tančíš v autě?

Ne.
Lidé, kteří mě občas autem vozí, by mě pak asi považovali za ještě o dost méně normální, než teď. Ale někdy... no, to stejné s ulicí a hudbou, jako v otázce 47, jen si to domyslete na tanec.


50. Už jsi někdy použila zbraň?

No... Luk, samostříl, sekeru, opravdu velké kladivo a náš zabijácký velký kuchyňský nůž. Zbytek věcí jsou zbraně pouze při správném použití. :)

A co vy a podivnosti z otázek?
Mějte se fajn!
An.

12. září 2014

Pure Color Envy z dílny Estée Lauder, aneb rebelská růže

Krásný den, milí čtenáři.
K podzimnímu počasí, ať už slunečnému či tomu vlhkému, se skvěle hodí právě rtěnka, o které vám chci dnes psát. Vlastně se hodí jistě i na jaro... na léto... a klidně i na zimu. Je to totiž překrásná rebelská růže. 

Estée Lauder Pure Color Envy Lipstick tvarující rtěnka, odstín 420 Rebellious Rose (cena přibližně od 600 - 900 Kč, záleží odkud, kde a s jakou slevou)


Má očekávání vůči této rtěnce byla vskutku poměrně velká. Je to ostatně moje první "high-end" (nepočítám-li Benefit). 
Navíc do odstínu jsem se zamilovala na první vyzkoušení... Pak už zbývalo jen doufat, že zbytek nezklame. 



Krasavice ke mě připutovala v původním krásném modrém obalu s logem EL a zlatými nápisy, který skvěle ladí i se samotným balením rtěnky. (Které je taky modré. Fakt. I já ho někdy na vlastní oči vidím černé, ale je krásně temně modré.) 



Na krabičce se dočteme vlastně téměř a výhradně jen složení. Které je přes tři strany. Obsahuje spoustu olejů, spoustu různých pigmentů... No, rozumím tomu jako koza petrželi, takže dál si raději vyskakovat nebudu. :)


 Samotné balení je vyvedené opravdu krásně, je poměrně těžké, zřejmě kovové a velmi se mi na něm líbí minimalismus a jednoduchost...


Jen zlaté detaily nahoře a dole, zlatá vnitřní část se rtěnkou a jménem značky...


Hladké, lesklé balení (kde je vidět každý otisk, bohužel) bez zbytečných nesmyslů. Je v ruce chladné a kupodivu není o moc těžší než obyčejné rtěnky.


Na zadní straně nalepené název odstínu...


Víčko se zavírá na magnet a drží velmi dobře.
Balení je zkrátka opravdu krásné. Srovnala jsem ho s několika kusy rtěnek různých značek...



Tohle je meta, na kterou se drogérkové obaly nedostanou nikdy. Ani jinak celkem pěkné Lip Seduction od Dermacolu, protože nápisy z obalu pomalu ale jistě mizí...
Zkrátka vzhledem rtěnky jsem opravdu nadšená.

No a co odstín?
I ten se mi líbí.
A to tak, že strašně.
Jen je obtížné ho popsat.
Či vyfotit.
Přesto se o to pokusím.
Kámen úrazu spočívá v tom, že v každém světle v barvě vynikají jiné podtóny. Někdy je zcela očividně do růžova, jindy se zdá krásně jasně červená... A potom najednou vystrčí růžky lehký vínový podtón.



Pro ukázku jsem barvu srovnala s odstíny, které se mi zdály relativně podobné. Dlouhá čára je objekt našeho zájmu, další jsou (zleva či zespodu) Flormar supermatná 204, Dermacol Lip Seduction 10 MUFE N15 a rudá essence z kolekce Home sweet home. Nejpodobnější se mi zdá asi Flormar a MUFE.




Nejlépe by dle mého odstín odpovídal asi jako kombinace té zářivé na slunečných fotkách a trochu tlumenější na fotce ve stínu. Je pro mě někde na hranici mezi výraznou a "tak nějak obyčejnou" barvou, což z ní dělá velký poklad. Chic barva, která obličej rozzáří, ale nepřebije. Stále nosíte vy rtěnku a ne rtěnka vás. Je to taková moje červená na den. (S kapkou cihlové, mauve a růžové...)

Stále ta stejná rtěnka. Chameleon...

Na rtech je barva krásná, sytá už při prvním tahu. S dalšími je krásnější, ale popravdě to ani není potřeba. Stačí jedna vrstva + lehké úpravy a máte barvu v celé její kráse.

Trochu mě překvapila tím, že je tužší. Není tak máslová, jak jsem čekala. Maličko i lepí. Díky tomu ale hezky na rty přilne a drží. Vydrží menší jídlo, po větším už není tak pěkná. Bez jídla zvládla se mnou ve slušném stavu cca 6 hodin, což je skvělé.
Nanáší se velmi snadno, v příliš mnoha vrstvách dělá žmolky a někdy má tendenci zvýrazňovat suché šupinky na rtu. To bych jí vyčetla.
Voní po vanilce, což beru spíše neutrálně.
Zda nějak tvaruje rty, to nedokážu posoudit. (Protože si to v prvé řadě moc nedokážu představit.)

Celkově musím říct, že pro mě, jako pro nadšence, je krásná.
Svým obalem, svým odstínem (který je vážně překrásný) a vlastnosti jsou také veskrze dobré.
Nejsem ale dost dobře schopná posoudit, zda skutečně stojí za ty peníze. Matná rtěnka od Catrice mi službu dělá podobně dobrou, stejně i některé další...
No, ale stejně ji mám velmi ráda.
Aspoň vám doporučím, abyste se na ní někde podívaly. Protože ten odstín je krásný. A pak už je to na vás. ;)

A co vy a rtěnky z dražších vod, je to něco pro vás, nebo vám naopak plně dostačuje drogérie?
Mějte krásný den a nezmokněte.
An.

4. září 2014

Novinky za červenec a srpen

Zdravím vás, moji milí!
Prázdniny téměř nepozorovaně uběhly, zbývá se za nimi jen ohlédnout. 
Dnes venku konečně svítí sluníčko, jinak je ale, zdá se, nefalšovaný podzim. Takže popíjím zázvorový čaj a včera večer jsme zahájili topnou sezónu. 
Jelikož jsem se ale velmi dlouho neukazovala nějaké ty nákupy, novinky a tak vůbec... No, ono toho totiž z kosmetického arzenálu až tak moc ani nebylo, snažím se mírnit (a doufám, že si to pak nevynahradím na podzim... :)) Ukážu vám tu dnes i pár knižních novinek, jídelních novinek a tak vůbec... No, pohodlně se usaďte, začínáme... :) 


Nákup z dovolené. Normální lidé kupují na dovolené s místem svázané suvenýry. Ne tak my. My máme trošku zvláštní kombinaci knih z antikvariátu/levné knihy, Arganový olej od Saloosu, dvě skvělá vína ze skvělého vinařství pana Baláže (ten pán opravdu rozumí) a nějaké to kamení do mé sbírky... :)


Kamení trochu podrobněji. Už od dob, kdy jsem chodila ze školky s kapsami plnými kamení (dodnes je máme, vyvařené, na dně akvária) mám jistou obsesi na sbírání minerálů a hornin. A to jak kupovaných, tak těch, kvůli kterým rozkrádám štěrk...



Krásné, že? :)


Stihla jsem i posledních pár kousků z výprodejové bižuterie v Rossmannu. Za oboje jsem zaplatila pěkných 60 Kč. (Protože náušnice často ztrácím, je mi líto za ně dávat větší částky... Zvlášť za bižuterii...)


Moje nové skvělé brýle. Protože všudypřítomné pilotky mi vůbec nesluší, tyhle celkem ano. Navíc jsou černé, z jiných odstínů mě bolí oči... Asi to nebude pro každého, ale každý je taky nemusí nosit... :)


Snažím se naučit nějaký základní vlasový styling (se střídavým úspěchem, bude to chtít měsíce, než to budu mít v ruce...), takže kulatý kartáč a tužidlo a lak od Nivey (recence na ně bude, ale připadají mi docela fajn...), suchý šampon batiste (půjdu si pro velké balení), henna khádí v oříškovém odstínu (zklamala). A Kosmín na migrénu. Další z větrových mastiček na hlavu, zázraky neumí, ale na bolest hlavy z horka je super.


První krém, který mi padl do oka (na nic, sepíšu to), hřebínek, protože mému malému se vylomilo pár zubů a už to nebylo ono, a dvě věci z akce na Maybelline v Tetě (50% sleva).


Stín, který už jsem vychvalovala do nebes tady.


Moje oblíbené sojové mléko s vanilkovou příchutí a poslední výprodejový barevný balzámek od essence. Kupodivu mi připadá o dost lepší než Love lips od Dermacolu. Což je asi už jedno, protože ho stejně vyprodali... :)


Ne až tak novinka, ale zkrátka jsme byli na houbách a donesli domů pořádnou hromadu. Takovou úrodu jsem neviděla ani nepamatuju. Šla bych zase, ale nemám to kam dát... :)


Maličký nákup v Dm (aneb rabujeme Alnaturu) a výslužka ze zahrádky. Vpravo dole i nějaké zelené pro Macinku (ano, vozíme si ze zahrádky trávu...). Letos už toho o moc víc nebude, protože sluníčko rajčatům moc nepřálo, okurkám už vůbec... No, zkrátka to za moc nestojí. :)


S velkým nadšením jsem si z Tesca domů přinesla dvě kuchařky. Za obě jsem dala cca 200 Kč, což je krásné, a obě se mi líbí. Jamie je můj oblíbený kuchtík a na suši budu klidně i jenom tak koukat... :)


Nedávný nákup, Vraní dívka (zatím jsem neshledala, proč by měla být pro silné povahy. To už by muselo být pro silné povahy i zpravodajství...) a Kingovka, protože King je zkrátka Pan spisovatel...


A poslední novinka... Minulý týden mě navždy opustil můj milovaný zelený telefon a tak mám teď doma tohoto fešáka. Z čehož pro vás plyne pouze to, že pokud byste se mnou toužili být v kontaktu pomocí fotek, můžete mě sledovat na instagramu.

To je z mých novinek vše. Teď si chvíli počkám na nějaké další, patrně až na Dny Marianne. A ani tak to asi nebudou žádné velké žně... Inu, nový telefon. :)

A co pěkného jste si koupili v poslední době vy?

Mějte se a smějte se.
An.

29. srpna 2014

Naše krásná dovolená

Už je to měsíc, co jsme se vrátili domů.
Tudíž se k článku logicky dostávám až dnes.
Ne tedy, že by to pro vás bylo nějak zásadní, ale musím (nebo spíš chci) se s vámi podělit o pár fotek a postřehů.
Naše dovolená byla skvělá, snad nejlepší ze všech. A byla na jednom z nejkrásnějších míst.
Pálava. Mikulov... Má země zaslíbená. (A obávám se, že brzy i zprofanovaná díky jakémusi seriálu.)

Musím říct, že moje láska k tomuto místu trvá už přibližně 15 let. A nakazila jsem jí i muže.
Letos jsem si tam velmi potřebovala odpočinout, což se podařilo skvěle. Byla to dovolená plná vjemů, zážitků, dobrého vína a hlavně naprosto žádného shonu, stresu a spěchu. Byl to spíš čas zpomalit, mluvit a dívat se.
Místo obvyklých 1500 fotek z dovolené jich mám jen něco kolem 200, protože se mi nechtělo strávit za fotoaparátem celý pobyt, raději jsem věci vnímala očima. Do široka otevřenýma, samozřejmě. Doporučuju, protože takhle jsem si to užila daleko víc.

Dnešní článek nebude o tom, co jsme dělali a kam přesně jsme šli. Spíš jen takové dojmy a povídání o tom, proč je tohle místo vážně skvělé. Pohodlně se usaďte, začínáme...


První pohled na zámek z chodníčku u našeho ubytování. Nemáte pochybnosti, kde jste, místní orientační body a pamětihodnosti v jednom na vás koukají odevšad.


Stačí udělat i pár kroků a Svatý kopeček s kapličkou a křížovou cestou na vás shlíží též. Je vidět prakticky odevšad a moc dobře se na něj kouká. (Většinou ještě můžete nahoře počítat miniaturní lidičky.) A pohled přes červené střechy má taky něco do sebe.


Zámek a městské centrum. Aneb městečko, které je malebné prakticky odkudkoliv, odkud se na něj díváte. Je maličké a důvěrně známé.


Pohled z druhé strany ze Svatého kopečku. (Pokud se na něj vyšplháte normálně po cestě a ne z druhé strany skrz džungli, je výstup nahoru hračka. :))


Umělecké foto zlomu v počasí nad zámkem. (Včetně kontejnerů, samozřejmě...)


Místní náměstíčko je krásné a je tu všechno. Vstup do zámku (ten nevidíte), výhled na Svatý kopeček, hrobka Dietrichšteinů (hranatá skorověž s křížkem) a Mariánský sloup. 
Všechna místa jsou skvělá i na prohlídku, obzvlášť v létě, kdy místní divadelní spolky pořádají večerní kostýmované prohlídky zámku i hrobky. 


Zábavná věc na Mikulově je i ta, že na vás z čistajasna z obyčejné uličky koukají vápencové skály.


Jak já miluju tyhle bílé skály, jsou krásné, oblé a díky bílé barvě vypadají tak nějak optimističtěji než třeba černý čedič... Navíc často bývají porostlé roztodivnými druhy rostlinek.


Občas z nich trčí nějaká ta zřícenina...


Občas jen geologické zlomy. Stále jsou pro mě ale úžasným a zcela typickým kusem pálavské přírody.


Z Mikulova je to kousek na všemožné výlety. Ať už se rozhodnete pro známou Lednici a Lednicko-valtický areál... (kde je mimochodem snad vždycky přes 35°C, kdepak lednice...)


... i s místní přírodou a památkami (znáte to, Minaret, Janohrad, park,...)...


... nebo na túru po pálavských kopcích. Pěší turistiku tu mám moc ráda, ale připravte se na to, že cesta cca 15 km díky terénu odpovídá klidně i mnohem delším trasám po rovince. (Zde přes všudypřítomné vinice míříme až támhle k tomu malému kopečku se zříceninou Dívčího hradu. Ano, ten docela vzadu docela vpravo.)


Vinice. Co by byla Pálava bez vinic. Naštěstí už jsou pryč doby, kdy nás z vinice vyháněla babka se vzduchovkou...


Počítejte s tím, že velká část místních cest do kopce vede po schodech. Nejsem si jistá, zda je to kvůli erozi terénu či kvůli všudypřítomným cyklistům.


Zřícenina č. 1 - Sirotčí hrádek, a zřícenina č. 2 - Dívčí hrad.


Vlnitá krajina místních kopců. Připravit na výšlap a jde se na to...


Protože pohledy z kopců na pálavskou krajinu jsou zkrátka překrásné!


Oblé bílé skály, v pozadí Nové mlýny. Vodní plocha, která mi připadá především černá a mrtvá. Asi je to tím, že je to nádrž obrovská a přitom nepřirozená.


Nové mlýny z Dívčího hradu.


Pohled okénkem do krajiny. (To není země, to je zahrádka...)


Strom uprostřed Dívčího hradu. I s batohem.


A trochu děsivý bouřkový mrak, který nás čekal na konci cesty...


A aspoň jeden zástupce z místní fauny. Protože na kudlanky a pavouky stepníky s červenými zády jsme letos neměli štěstí...


A co bylo na našem pobytu ještě tak skvělé?
Inu, naše ubytování. V malém penzionu Bonsai, kde bylo prostředí příjemné, bylinková zahrádka (a vzadu, kde vidíte stůl a lidi, tak tam byla vinotéka se skvělými místními víny. Kam jsme to měli slovy tři schody daleko... Takže moravská vína, výborné sýry... Zkrátka pohodička a klídeček...)


Aby dostáli svému jménu, dvoreček mají plný bonsají v květináčích...


A výhledem z našeho okna (na zámek v pozadí) se tedy rozloučíme s fotkami z dovolené.

Můj letošní zážitek v mnohém předčil jakékoliv zážitky předchozí.
Recept byl nestresovat se, nesnažit se naplnit na dovolené časový rozvrh a místo toho vnímat vše, co se vám naskýtá.

A jak jste si užili dovolenou vy? A jak se srovnáváte s koncem prázdnin?
Mějte se krásně!
An.